HELMINTI: BIOCHEMIE - IMUNOLOGIE - SYSTEMATIKA - FUNKČNÍ MORFOLOGIE
V naší laboratoři se zabýváme zejména schistosomami (Trichobilharzia, Schistosoma), tedy motolicemi parazitujícími v ptácích a savcích (včetně člověka), a dále pak motolicemi některých dalších čeledí.
Larvy schistosom se vyvíjejí ve vodních plžích, pak se uvolňují a aktivně pronikají kůží do dalšího hostitele - obratlovce. Naše pozornost je zaměřena na ptačí schistosomy, které při průniku kůží člověka často způsobují hypersenzitivní reakci (cerkáriová dermatitida). V ptácích i savcích však mohou motolice migrující tělem (plícemi, centrální nervovou soustavou) působit i mnohem závažnější onemocnění.
Z dalších motolic studovaných v naší laboratoři jde především o Diplostomum (ryby jako mezihostitelé, ptáci jako definitivní hostitelé), Sanguinicola (ryby jako definitivní hostitelé), Notocotylus (ptáci jako definitivní hostitelé) a Fascioloides (jelenovití jako definitivní hostitelé).
Téma bakalářské, magisterské nebo doktorské práce je možno si domluvit také individuálně. Níže jsou uvedeny pouze příklady, které jsou aktuální vzhledem k probíhajícímu výzkumu:
Nabízené práce Bc., Mgr. a Ph.D. (2010)
Modelové (studované) organismy:
Trichobilharzia regenti (Schistosomatidae)
Tato ptačí motolice patřící mezi schistosomy byla popsána teprve v roce 1998 (její první nález pochází z ČR) a jméno dostala podle vynikajícího českého piva značky Regent. Zájem parazitologů vzbuzuje především proto, že je neuropatogenní - na rozdíl od jiných schistosom migruje do místa své definitivní lokalizace (nazální oblast) periferní a centrální nervovou soustavou, a může proto působit neuromotorické problémy vedoucí někdy i k ochrnutí končetin. Takto může postihovat nejen ptáky, ale i drobné experimentální savce. Jelikož patří k motolicím, které ve volné přírodě penetrují i do kůže člověka a působí tzv. cerkáriovou dermatitidu, bude nutno v budoucnosti objasnit i její případnou neuropatogenitu u člověka.
Trichobilharzia szidati (Schistosomatidae)
Tato ptačí schistosoma s výskytem v celé Evropě je snad nejčastěji zmiňovaným původcem cerkáriové dermatity člověka, kterého napadá při koupání a dalších aktivitách spojených s pobytem v rybniční či jezerní vodě. V minulosti byla často nesprávně označována jako T. ocellata, což je dodnes příčinou zmatků při srovnávání literárních údajů. Právě taxonomické problémy kolem tohoto druhu byly stimulem pro zavedení molekulárně-biologických technik a molekulární fylogenetiky do studia ptačích schistosom.
Fascioloides magna (Fasciolidae)
F. magna (motolice obrovská) je významný jaterní patogen volně žijících, ale i domácích přežvýkavců v Severní Americe a Evropě. Do Evropy byla tato motolice zavlečena na konci 19. století ze Severní Ameriky společně s jelenci běloocasými a jeleny wapiti. Od té doby se F. magna postupně rozšířila i na území České republiky a na některých lokalitách dosahuje nákaza např. jelenů lesních (Cervus elaphus) prevalence až 95%.
Notocotylus attenuatus (Notocotylidae)
N. attenuatus parazituje u vodních plžů čeledi Lymnaeidae a vodních vrubozobých ptáků řádu Anseriformes. Vyskytuje se téměř kosmopolitně a v České republice se s ním lze setkat především v oblastech Třeboňska a Blatenska. I když patogenní projevy u definitivních hostitelů nejsou příliš závažné, zasluhuje si tento parazit pozornost například pro některé nezvyklé morfologické struktury či zvláštnosti životního cyklu (neobvyklá sada ventrálních papil dospělců, absence miracidia jako stadia, které je u všech ostatních motolic běžné, atd.).